Téma týdne
Nepočítejte své vady na kráse
Milovaní, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! srv. 1J 3,1
21.4.2018, 21

Slyšeli jste ten příběh o škaredé ropuše? Když Bůh stvořil ropuchu, ta byla celá šťastná a spokojená. Tak spokojená, že chtěla hned Bohu poděkovat. Skočila tedy přímo do dlaní jeho rukou a zvolala: ´Děkuji, můj Bože! Jak krásně tančím!´ A Bůh na ni pohleděl s radostí a láskou…

Řekneme si: absurdita? Trapas? Prostoduchost? Možná pro nás, ale ne pro Boha. Kolikrát  Bůh člověka v Bibli ujišťuje o své lásce, kterou si není třeba nějak předem zasloužit. O lásce, která je tu od počátku. Mluví o tom, že má spočítány všechny vlasy na naší hlavě, že přišel, aby hledal ztracené, obvázal zraněné a vězněné propustil na svobodu… A ve výše uvedeném biblickém textu zaznívá opět ujištění o tom, že jsme jeho milovaní.

Když nás Bůh volá, můžeme si připadat nevhodně, třeba jako nějaká škaredá ropucha, a nejraději bychom se před ním někam schovali. To je ale past a lež toho Zlého. Náš život, i s jeho pády a pokusy vstát a jít k Bohu jsou pro něj „tancem“. Neštítí se našeho zevnějšku a bahna; i přes ně vidí naše srdce. Touží, aby bylo čisté, hledící k Otci v důvěře, že je chtěné, milované a v jeho očích krásné.

Boží dlaně jsou stále připravené na náš skok a jeho oči na nás s pochopením hledí. Nepočítejme tedy své vady na kráse:) a děkujme svému Bohu, že nás stvořil a za jeho dlaně stále otevřené pro každého, kdo chce skočit.

Tuto službu poskytuje www.vira.cz.